Děkujeme, že nekouříte

Tak je to tu. Nekuřáci oslavují přípitkem perlivé vody v kouřem načichlé hospodě, zatímco vyhnaní kuřáci si užívají krásného letního počasí. A s mottem: "kouřím, tedy jsem" zaznívají (snad) poslední vzlyky a bědy. 

V roce 2004 se uzákonil v Irsku celoplošný zákaz kouření v hospodách, restauracích a barech. V Irsku! O 13 let, celých 13 let, se o něco podobného pokouší Česká republika (musím zatím použít slovo pokouší, protože kdo ví, třeba to nová vláda zase nějak oseká, upraví nebo úplně zruší). Za těch 13 let tu bylo pár bláhových pokusů kouření zakázat, pak tu byl ten protikuřácký zákon, který byl spíš prokuřácký než protikuřácký, každopádně z pohledu nekuřáka se vlastně nic neměnilo. Jen to, že se o problému nekonečně a nudně diskutovalo a že z mnoha (ne všech) kuřáků se stali ublížení mučedníci, které někdo tou diskuzí strašně, avšak jen virtuálně, omezoval. Hlavní prapor prokuřáckého odboje pozvedl Jaroslav Kubera a za ním se začali rychle šikovat všelijací pofidérní ochránci svobody (té kuřácké samozřejmě). S koncem května jim však byla zasazena kritická rána. Jde o prohranou válku nebo jen bitvu? 

Prosím už dost! Nechci říct, že mě tohle téma nezajímá, určitě mě zajímá. Jen mě už kolosálně nebaví. To téma je tak 10 let po záruce a už na něm rostou lišejníky ze všech světových stran. Představa, že se tento zákaz ještě nějak zvrátí mě ani tak neděsí jako fakt, že bychom o tomto tématu byli nuceni diskutovat dalších 5, 10 možná 20 let? Stejně je zákaz nevyhnutelný - kouření je škodlivý zlozvyk a kuřáků každý rok ubývá - tak ať je to radši hned a ušetříme se toho otravného handrkování, no ne? Snad po vlně prvotního vzdoru zájem lidí o tento boj o pochybnou svobodu opadne, začne se debatovat o něčem smysluplnějším (třeba o uprchlících, to tu dlouho nebylo) a svět pojede dál. Snad... 

Jestli ne, mám tu jeden argument, který jsem v té celé-věky-trvající-přesto-marně-plytké diskuzi nezaslechl. Kuřáků je oficiálně 27 %. Z toho vyplývá, že nekuřáků je 73 %. To je pochopitelné, jen jsem chtěl tuto skutečnost podtrhnout. Z byznys hlediska je velmi smutné, že provozovatelé hospod a barů sami nezpozorovali tuto skvělou příležitost na trhu a spíše než na těch 73 % nekuřáků se křečovitě a ze setrvačnosti zaměřovali na pouhých 27 % kuřáků, kteří navíc v hospodě popíjí to nejlevnější, co sortiment nabízí: pivo. Ještě smutnější je, že politické strany ohánějící se trhem a inovacemi, o této příležitosti hospodským neřekly, a místo toho je v té jejich křeči podporovaly. Inu, teď si to budou moct majitelé hospod a barů vyzkoušet. A třeba je překvapí, že do jejich čistých a voňavých podniků jim zavítají lidé, o kterých ani nevěděli, že existují.