Životní úroveň

15. 02. 2015 3:50:38
Porevoluční období nepřineslo takovou prosperitu jak mnozí očekávali. Někteří jsou polistopadovým vývojem tak frustrováni, že přemýšlejí, zda za komunismu nebylo lépe. Na nejednom diskuzním fóru se rozohnila debata o tom, kdy byla životní úroveň vyšší. Tehdy či nyní? Podle mě je odpověď vcelku jasná: dnes. Ale to není to podstatné. Hlavně mě zajímá, co to ta životní úroveň vlastně je a co způsobuje její zvýšení.

(Mimochodem: je fajn, že dokážeme vést tyto diskuze konečně bez osočování se z bolševismu atd. Mě osobně to poskytuje zajímavý pohled do doby, kterou jsem zažil jen okrajově.)

Životní úroveň se dá měřit různými způsoby, co tím ale většinou lidé myslí je v podstatě to, co si za vydělané peníze můžou pořídit. Takže tu spíš mluvíme o nákupním košíku. Co si do nákupního košíku mohl nacpat průměrný občan komunistického Československa a co si tam můžeme dát dnes?

Omluvte vágnost mého článku, nebudu luštit přesná čísla. Myslím ale, že se všichni shodneme, že oblečení, elektronika, sportovní náčiní, všemožné nástroje a nábytek jsou dnes mnohem levnější. Jídlo spíše levnější (navíc větší výběr). Auta spíše levnější. Bydlení, tipnul bych si na stejno či dražší. Stejně tak služby.

Beze sporu si dnes můžeme pořídit více věcí. Jenže proč? Zdá se mi, že si nad tím nikdo moc hlavu neláme. Obecně se věří v jakési kouzlo tržní ekonomiky, které nám svými zázračnými ekonomickými formulkami přikouzlilo více věcí do nákupního košíku. Od neefektivní centrální ekonomiky se přešlo na tu tržní západní a tím je vše vysvětleno.

Opravdový důvod stojící za zvýšenou životní úrovní je mnohem prozaičtější. Otevřením našeho trhu jsme se mohli dostat k produktům výrobců, kteří dělali věci lépe, efektivněji. Tím se srazila část ceny výrobku. Konkurenční prostředí stlačilo ceny zase o kousek dolů. Nicméně základní kámen onoho neodolatelného snížení cen některých výrobků bylo a je využití proklatě levné pracovní síly v zapadlém koutu globální ekonomiky. Napsal jsem některých, to jest těch produktů, jejichž výrobu lze z větší části 'outsourcovat' do zemí levné pracovní síly (především Číny). Lokální produkty samozřejmě zahrnují cenu práce lokálního pracovníka a nenabízí tak žádné zázračné slevy.

Jakto že je elektronika tak levná? Vývoj šel hodně kupředu, říká se. I kdyby kráčel vývoj v sedmimílových botách, ty počítače, tablety a chytré telefony musí stále někdo vyrobit ze stovky součástek, které zase někdo další musel zhotovit. Rozbije se nám přístroj v domácnosti, pračka či televize třeba. Oprava je komplikovaná, trvala by několik hodin, plus náhradní součástky, suma sumárum nakonec je levnější koupit přístroj nový. A nikomu to nepřijde zvláštní. Nejdříve se musí natěžit nerostné suroviny, poté se musí zpracovat, vytavit a vypracovat v součástky. Ty součástky se pak složí ve větší díly a ty se pak v jiné továrně poskládají do konečných produktů. Mezitím se vše vozí tam a zpět přes celý svět na nákladních lodích. Tohle stojí za výrobou produktu, zjednodušeně. A to vše je levnější než několikahodinová oprava. Absurdní. Přesto to vše dává v dnešní globální ekonomice smysl.

Podobně bychom mohli mluvit o oblečení, o nábytku a také o většině jídla, které se vozí na naše stoly ze všech koutů světa. Něco jiného je bydlení. Dům nám v Číně nepostaví, ten nám musí postavit lokální pracovníci za mzdu podobnou té naší. Stejně tak služby samozřejmě.

Magické teoretické vzorce ekonomů nám můžou plést hlavy, ale základní kámen úspěchu tržní ekonomiky je levná pracovní síla. "Za každým ekonomickým úspěchem hledej levnou pracovní sílu" myslím řekl nějaký známý ekonom. Hayek a nebo snad Strýček Skrblík?

Nemám v úmyslu nikomu sahat do svědomí. Nevolám po změně. Takhle to prostě je dáno a nic se na tom nezmění. Nikdo se dobrovolně nepřipraví o výhodu levné koupě. Možná částečně, tam kde na tom dotyčnému záleží, ale ne úplně. Ale není nad čím smutnit, my jsme na tom právě dobře. Bídu a utrpení jsme 'outsourcovali' mimo naše hranice. Byť mnozí nadávají na Číňany beroucí nám práci, jejich práci by určitě nikdo dělat nechtěl. Čína (a další Asijské země v závěsu) nedbají na lidská práva a životní prostředí, proto cenu pracovníka dokážou srazit tak strmě dolů. O takovém využití kapitálu si v USA můžou nechat jen zdát. A díky tomu se naše životní úroveň zvýšila. Užijme si to.

Cynické? Možná. Cynismus mi nevadí. To co mi vadí je alibismus. Až zase někdo bude tvrdit, že za nějakým úspěchem stojí dobrá myšlenka či design, požádám ho, aby tuto skvělou myšlenku zrealizoval za průměrné mzdy západního světa. A pak se uvidí.

Autor: Jan Piňos | neděle 15.2.2015 3:50 | karma článku: 9.73 | přečteno: 1008x

Další články blogera

Jan Piňos

Migranti po osmistépadesátétřetí

Budou volby a co se řeší? Uprchlíci! Pro mnohé politiky vděčné téma, které se tu "řeší" už přes 3 roky. Bodejť by se neřešilo, když tak skvěle slouží jako kouřová clona.

28.9.2018 v 0:38 | Karma článku: 8.98 | Přečteno: 322 | Diskuse

Jan Piňos

Jaky Důda

V sobotu 15. 9. proběhne skvělá celorepubliková akce Ukliďme svět, ukliďme Česko. Veřejné prostory budou opět zářit čistotou. Ale na jak dlouho?

15.9.2018 v 4:39 | Karma článku: 10.90 | Přečteno: 291 | Diskuse

Jan Piňos

Řídit firmu s 30% podílem

Andrej Babiš říká, že chce řídit stát jako firmu. Já jsem tedy ještě neslyšel o firmě, kterou by šlo plně řídit jen s 30% podílem.

19.3.2018 v 15:28 | Karma článku: 37.89 | Přečteno: 2778 | Diskuse

Jan Piňos

Budoucnost v rukou seniorů

O naší budoucnosti rozhoduje starší generace. Ta pod vlivem romantizované představy o "starých dobrých časech" žene mladé do nejisté budoucnosti, které se polovina z nich ani nedožije. Aneb paradox demokracie.

27.2.2018 v 16:09 | Karma článku: 33.48 | Přečteno: 4895 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Aleš Szabó

Pojďte k volbám EU do EP navzdory Hřebejkovi a jemu podobným!

Pan Hřebejk a další umělci ve spolupráci s dalšími EU hráči vyzývají euroskeptiky aby nechodili k volbám. Pojďme volit i my co EU nemáme za zlatou slepici a bezchybnou organizaci.

20.5.2019 v 21:01 | Karma článku: 30.15 | Přečteno: 621 | Diskuse

Naďa Dubcová

Psychiatr do každé rodiny?

Vyslechla jsem přednášku o vlivu pohybu hladiny serotoninu na lidskou psychiku. Hladina stoupá a klesá podle nějaké chemie v těle a mají na její pohyb vliv vjemy, které působí na člověka, tedy emoce, prožitky.

20.5.2019 v 18:31 | Karma článku: 9.62 | Přečteno: 219 | Diskuse

Vilém Ravek

Jednoduchý matematický příklad pro žáka čtvrté třídy.

Prý nejlepší způsob jak rozpoznat příslovečného „blbého“ voliče je, dát mu pečlivě vybranou slovní matematickou úlohu určenou pro průměrně nadaného žáka čtvrté třídy. Šlo o tento příklad:

20.5.2019 v 18:30 | Karma článku: 24.68 | Přečteno: 1011 | Diskuse

František Skopal

Popis procesu degenerace lidskosti v člověku

Všechno zlo na světě má na svědomí člověk chladného rozumu, který zapudil svého ducha, projevujícího se čistým citem.

20.5.2019 v 14:33 | Karma článku: 6.49 | Přečteno: 171 | Diskuse

Helena Vlachová

Alkoholici a kuřáci jako novodobí spasitelé státního rozpočtu?

Když jsem chodila do školy, učili jsme se, že se za vlády prezidenta Antonína Novotného otevřely sklady a rozdávalo se lidem. Současná vládní garnitura mi tuto vzpomínku jaksi evokuje.

20.5.2019 v 13:08 | Karma článku: 21.61 | Přečteno: 537 | Diskuse
Počet článků 51 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1253

Píšu slova, věty, sem tam i souvětí... 

 

Najdete na iDNES.cz